Pondělí, 21. srpen

  • Facebook
    facebook
  • Přihlášení / registrace

    Přihlaš se Facebook účtem

Zátiší s hořící svíčkou

( 0 hlasů ) 
Profil autora Veronika Šimáčková

Svíčka má mnoho významů. Její plamen je nositelem světla, tepla i naděje. Je zdrojem romantické nálady, slavnostní atmosféry i nostalgických vzpomínek. Může přinášet radost i evokovat smutek. Může zachránit, ale také zmařit život. Má prostě obrovskou moc. Také proto je častým motivem obrazů, těch fotografických nevyjímaje.

Protože se blíží Vánoce, čili období přímo "svíčkové", a protože jsem na prosinec vyhlásil na serveru Photoextract (vyhlášení zde) fototéma s názvem Zátiší s hořící svíčkou, dovolím si podělit se o své zkušenosti.

Pro fotografa znamená přítomnost svíčky s hořícím plamenem zcela jiný přístup, než kdyby svíčka nehořela. Problémy mohou být dva.
 
První s barevností a druhý s exponometrií. Není však důvod se bát.
 
Fotíme-li scénu se svíčkou, je dobré se nejdříve věnovat problematice white blance, neboli nastavení bílé. Scéna může být nasvícená denním světlem od okna, žárovkovým světlem od lampičky nebo třeba nějakým ateliérovým světlem (zábleskové nebo žárovkové). V každém případě je dobré mít neustále na paměti, že světlo svíčky je takzvaně teplé, čili žluté světlo a že se tak také může chovat na fotografii. To znamená, že pokud bychom nastavovali white balance na světlo svíčky, tedy tak, aby část scény nasvícená svíčkou, byla správně barevná, pak nám vyjde zbytek scény nasvícený denním světlem výrazně do modra, nasvícený lampičkou nám vyjde trošičku, ale ne moc do modra a kdybychom přisvětlovali zábleskovými světly, vyjde to stejně jako s denním světlem.
Zde je scéna svícená denním světlem a na fotoaparátu je nastaveno rovněž denní světlo.

Na této fotografii je scéna svícená denním světlem a na fotoaparátu je nastaveno žárovkové světlo.

Protože podvědomě chápeme plamen svíčky jako světlo teplé, tedy žluté, nebojme se nastavit white balance tak, aby takové bylo - aby bylo žluté. Tedy v případě svícení scény denním světlem nastavíme v rámci nastavení WB na fotoaparátu denní světlo a plamen svíčky a okolí, které nasvítí, nám vyjde teple žluté - pro naše podvědomé chápání téměř přirozené. V případě, kdybychom scénu svítili žárovkovým zdrojem světla, šlo by o barevnost světla (správně se říká teplota chromatičnosti světelného zdroje) podobnou světlu svíčky, jen by to světlo bylo méně žluté (slangově říkáme méně teplé). To by opět nemuselo vadit, část scény, kterou by nasvětloval pouze žárovkový zdroj světla by vyšla (v případě nastavení WB na fotoaparátu na žárovku) barevně správně a ta část, kterou by osvětlovala svíčka, by vyšla žlutější. Kdybychom chtěli pocit teplého světla při nasvícení žárovkou a svíčkou více zdůraznit, mohli bychom v případě, kdy máme rádi extrémy, nastavit na fotoaparátu WB na denní světlo a fotografie by vyšla výrazně do žluta jak v okolí žárovky, tak (a to více) i v okolí svíčky. Pro pořádek musím uvést, že zde píšu výhradně o běžných žárovkách, nikoliv o úsporkách. Existují také halogenové žárovky do filmařských reflektorů, ty mají teplotu chromatičnosti o něco více do modra, než klasické žárovky (halogen 3200K oproti asi 2800K u žárovky).
 
Vít Mádr
 
Celý článek naleznete na stránkách Ateliéru fotografické praxe.
 

 

Doporučujeme

  • Pause
  • Previous
  • Next
1/3