Neděle, 22. duben

  • Facebook
    facebook
  • Přihlášení / registrace

    Přihlaš se Facebook účtem

Tipy pro focení portrétu v ateliéru

( 1 hlas ) 
Profil autora Jana

Většina lidí touží po tom nechat si za život udělat alespoň jeden pěkný fotoportrét a většina fotografů si chce tuto disciplínu minimálně vyzkoušet. Vyfotografovat kvalitní ateliérový portrét je umění. Technicky je to poměrně náročné, na druhou stranu jde zároveň o velmi příjemnou a zábavnou činnost, která začínajícímu fotografovi nabízí mnoho příležitostí, jak nabrat nové zkušenosti a zvýšit své znalosti.

Abyste dosáhli skutečně vydařeného snímku, jsou zapotřebí nejen znalosti, ale i určité zkušenosti. O nějakých základních předpokladech, chcete-li, nazývejte je třeba talentem, k fotografování lidí nemluvě. Odrazují vás, jakožto začínajícího fotografa, tato fakta? To vůbec nemusejí! Pokud vás tato disciplína láká, ovšem budete mít dopředu strach z „neúspěchu“ a nezkusíte ji, nikdy nezjistíte, jak dobří v ní nakonec můžete být. Jak se říká, žádný učený z nebe nespadl, a i ti nejlepší světoví fotografové, kteří se specializují na portréty, jednou začínali. Jiná moudrost zase praví, že nemusíte být skvělí, abyste mohli začít, ale musíte začít, abyste byli skvělí. Důležité je uvědomit si, že teorie a praxe spolu sice úzce souvisejí, ale to, že máte dokonale nastudovanou teorii, ještě automaticky neznamená, že se vám hned napoprvé vydaří i praxe. Pokud se s tímto ztotožníte, ještě než vkročíte do ateliéru se svým prvním modelem, ušetříte se případných zklamání, když vám to na začátku nepůjde podle vašich ideálních představ. Jestliže se nenecháte odradit prvním případným neúspěchem a stále budete mít touhu se v této disciplíně zdokonalit, věřte, že nadšení v kombinaci s praxí, praxí a ještě jednou praxí, vás dříve či později dovede do bodu, ve kterém budete se svými ateliérovými fotoportréty spokojeni. Ne nadarmo se říká „Cesta je cíl“, a tak se nesoustřeďte ani tak na to, abyste už byli „hotovými fotografy“ lidských tváří, ale spíše si pořádně užívejte celý proces, kterým se k takovému statutu dostáváte. Celá záležitost pro vás bude skutečnou radostí, a dokonce se s takovým přístupem mnohem více naučíte – a o to přeci jde, nebo ne?

Kromě toho, že pro fotoportrét v ateliéru budete potřebovat fotoaparát a ateliér, budete samozřejmě potřebovat i model, čili člověka, kterého budete fotit. Na začátek si vyberte někoho ze svých přátel či rodiny. Čím více bude vámi vybraný model přístupný focení a čím více bude trpělivý a tolerantní, tím snadnější pro vás celé focení bude. Člověk, který se nerad fotí anebo je s něčím věčně nespokojený, vám při vaší práci nijak nepomůže. Celkem důležité je také nespoléhat se na to, že čím „krásnější“ model si vyberete, tím lepší snímky si zajistíte. Samozřejmě, že určitá fotogeničnost může být výhodou, ale ve výsledku nehraje zas až tak výraznou roli. Jde především o to, jak se vy sami k focení postavíte, a s jakými přijdete nápady. Pokud budete mít nezúčastněný přístup a nebudete kreativní, ani sebekrásnější model vám povedený snímek nezaručí. A pak, kdo dnes určuje, co je a co není krása, že? V tomto směru je vše otázkou subjektivního hodnocení.

Ptáte se, co je na fotoportrétu nejdůležitější? Jednoznačně oči. Ty jsou pomyslnými okny do duše a tak je třeba se na ně při focení co nejvíce zaměřit. Jen málokdo asi touží po tom, aby měl na svém portrétu primárně zaostřené například vlasy nebo uši – to vše na úkor toho nejzajímavějšího a nejpodstatnějšího, tedy vlastních očí. Pokud při focení oči a okolní část tváře nezaostříte, můžete se od portrétu velice snadno přehoupnout k reklamní (produktové) fotografii.

Schválně porovnejte tyto dva snímky:

Na první fotografii jsou jasně zaostřené oči a jejich nejbližší okolí. Jakožto pozorovatele nás vůbec nezajímá, co má dívka na snímku na sobě za oblečení či jaké má šperky. Soustředíme se čistě na její tvář a na to, co z ní vyzařuje. Soustředíme se na ni samotnou. A o to u fotoportrétu jde.

Na druhém snímku má dívka sice oči zavřené, ale i kdyby je měla otevřené, její tvář by nás vůbec nezajímala, poněvadž to, co je na snímku vyzdvihnuto, je její náhrdelník. Takto by správný fotoportrét nikdy vypadat neměl – nejdůležitější je vždy člověk a jeho duše, a ne to, co má zrovna na sobě. Na druhou stranu, pokud bychom tento snímek hodnotili jakožto reklamní, vyšel by z hodnocení dobře, protože právě náhrdelník je to, co zaujme naši pozornost a co si z daného snímku zapamatujeme.

Ostrých očí (a nejbližšího okolí) dosáhnete použitím nižšího clonového čísla. Díky němu se vzdálenější části obličeje a celé hlavy jemně, ale zároveň viditelně rozostří.

Abyste se vyhnuli tomu, že obličej bude na snímku působit zdeformovaně, použijte delší ohnisko (optimálně f 150), čímž potlačíte perspektivu.

Velmi důležité je také světlo. Ideální je měkké světlo (umístěné ze shora) - softbox anebo odraz z deštníku, které zbytečně nepodtrhne případné nedokonalosti pleti či vrásky. Pokud má však fotografovaná osoba vrásky velmi výrazné a nestojí o to je na snímku nějak více zdůrazňovat, je vhodnější umístit světlo zepředu a vyvarovat se tak vzniku výrazných stínů. Výrazných stínů v obličeji je třeba vyvarovat se obecně. Pomůže vám v tom odrazná deska umístěná tak, aby se světlo z reflektoru, které na ni dopadá, odráželo směrem do stínu.

Jakmile si alespoň trochu osvojíte potřebné základy, můžete se bez obav vrhnout do kreativního experimentování. Nejzajímavější a zároveň nejpřínosnější mohou být experimenty se světly a barevnými filtry. Za vyzkoušení stojí i obměna pozadí či použití větráku. Meze se rozhodně nekladou – popusťte uzdu své fantazii a zkoušejte, co vás jen napadne. Čím více nápadů vyzkoušíte, tím více zkušeností získáte. Tak hurá do toho! 

 

text: Jesika Stejskalová / foto: kwacekdesign.cz

Doporučujeme

  • Pause
  • Previous
  • Next
1/3